Sázavafest se mohl třást strachy, kterak letos rozdá karty nejvyšší boss letních hudebních festivalů – Svatý Petr. Zvlášť, když k letošnímu Rock for People byl více než štědrý. Nakonec dostala „all inclusive“ služby i Sázava a nejméně co se počasí týče, byl rekordně navštívený sázavský festival bez chybičky.
Čtvrtek 30.7.
Na kácovském zámku to od brzkých odpoledních do (festivalově) brzkých večerních hodin rozjížděly české kapely sice už ve středu, jejich návštěvníci se ale rekrutovali především z řad těch, kteří si ideální parkovací a neplacené stanovací místo přijeli vyhlídnout už několik dní předem. První nápor návštěvníků zažil až čtvrtek, který rozezvučil dvě velká pódia a O2 „disko“ stan.
Xindl X
Polojasno, zataženo. Návštěvníci se tísní v půlce areálu, neboť druhá část je zatím otevřena pouze pro VIP, navíc se v ní neděje nic kromě výdeje čočky s okurkou. Ska-punkový večer v Report tent stanu je pro vybrané nedočkavce více než zmáhající, a ulehají proto na „nejvýhodnější“ možná místa – doprostřed nejfrekventovanějších lávek, před stage apod. Srandisti. Zaplněný stan plesá nadšením, ačkoliv Marka Rybin ze Skyline není takřka slyšet, a celé, byť energické, vystoupení připomíná devadesátkové pop kapely, které právě objevily rap. Schodiště ve vedlejší Balbínce nabízí o poznání vydatnější zážitek, zákonem nepřímé úměry je tu pětkrát méně posluchačů.
V Balbínce usnul zvukař a nereaguje na žádné podněty. Z otevřené pusy mu kapou sliny, což jeho druhého kolegu za mixážním pultem nechává zcela chladným. Škoda, že zmíněného spáče nevzbudilo ani dvacetiminutové a zcela neúspěšné ozvučování Xindla X. Naplněná Balbínka doslova řve nespokojením nad prodlužujícím se začátkem. Zvuk hrůza, Xindlovi píská mikrofon a v jednu ráno už to vzdává. Pavel Kloupar sedí v uzavřené části areálu u počítače a stále pracuje. Přituhuje a takřka není možné sehnat nealkohlické pivo. Stanové město plné, toiky ve slušném stavu.
Pátek 31.7.
Polojasno-zataženo, velmi příjemné. The Slots se drží line upu a začínají hrát v 11:40 pro místní stánkaře, neboť do areálu doráží první návštěvníci až ve dvanáct. Žít to tu začíná tak kolem čtvrté, Sunhsine hrají o poznání hůře než na Rockforu, sami žebrají o možnost zahrát přídavek, což následně maskují jako žert. Vlasta Třešňák dělá vtípky o svých kolezích a bojí se něco prozradit, lidí v Balbínce je bohužel jako šafránu – asi koukají stále na Kaye, neboť ani ve vedlejším hip hopovém stanu to na Zverinovi ještě moc nežije. Valná část mladých slečen se stěhuje na energické UDG, kteří mají rok co rok větší kotel. Bubeník Jugi opět „přirozbil“ část svého náčiní, show v jiném podání ve stejném čase předvádí Jana Koubková. Neuvěřitelná ženská. Po svém jazzovém zastaveníčku si ihned objednává propečený steak nevídaných rozměrů.
Stanové město praská ve švech a někteří návštěvníci jsou nuceni si připlatit za jiné prostory. Pořadatelé mají už od včerejška plné hlavy různých odstínů barev na páskách, navíc neví, zda pouštět do areálu s pivem, či jen s krušovickým pivem, a nebo raději vůbec, protože nalít vlastní pivo do krušovického kelímku není problém. Ti, kteří se včera museli zdlouhavě vracet kvůli zapeklité hádance „kterak platnou vstupenku vyměnit za reálný vstup do areálu“ už jsou značně unavení, ale nemají si kam sednout. Takřka nikde nejsou volné lavičky, reklamní sedací pytle apod. I stánkaři nabízejí jako nadstandard pouze stoleček, židle však nikoli.
J.A.R.
Kolem osmé večerní to žije na všech frontách. Svými texty baví Honza Homola i Andreas aka Indy. Pavel Kloupar objíždí areál na kole a vše řádně „checkuje“. Dohrávají Freak Power, po kterých nadchnou Monkey Business i zásadně „nemankáčské“ návštěvníky, jak lze slyšet po vystoupení z úst mnoha přiopilců.
Přituhuje. Ale ve stanu u Xaviera Baumaxy nebo v kotli na Wohnoutech je stále příjemné teplo. Všichni odchází na Mobyho, část pod pódiem je uzavřena páskou kvůli nepříjemnému zabahnění. Několik návštěvníků to odmítá respektovat, po pár krocích přistávají obličejem do měkkého teplého bahínka, skvělé intro. Moby je dobře slyšet jen v ideálním rádiusu, jehož dosažení ovšem vyžaduje značkou dávku odvahy a ostrých loktů. Ze zalidněného pravého boku je neustále slyšet zvučení vedlejšího pódia, Moby je potichu. Sem tam samply a vokalistky, sám mistr se drží spíše při zemi. Vystoupení se všemi hlavními hitovkami uspokojuje většinu návštěvníků, chytře zpevněný prostor pod hlavním pódiem vydržel. Rozpačitá spokojenost. Těžko soudit, co by kritici napsali, kdyby byl Moby pan Noname, a nikoli hlavní hvězda. Naštěstí pro něj mohl hrát pouze průměrně, neboť půlhodinové halfplaybackové vystoupení druhého sobotního leadra Jimmyho Somervilla bylo značně pod ním.
Toiky jsou stále v dobrém stavu, je jich dostatek a jsou dobře rozestavěné. Ovšem ruce si lze umýt jen v umývárnách na úplném začátku festivalové nudle – tj. u hlavního podia, nebo až ve stanovém městu. Do pozáplavové hnědoučké Sázavy letos ruce v rámci prevence jejich ještě silnějšího zamoření neradno namáčeti. Párty končí až brzy ráno, v šest hodin ještě vrcholí soutěž v pojídání odpadků vyhlášená zbytkem těch, kterým ani vyhození ze všech zavíraných alkoholumilovných stanů nepřišlo jako dostatečný důvod k odchodu. Na zemi se povalují poklady - od pytlíků s hulením až po bankovky.
Sobota 1.8.
Strašný vedro. Už devátá ranní je pro spaní ve stanu nepřijatelná. Kácovské splávky jsou plné cachtajících a snídajících návštěvníků, kácovské pivo za 17 Kč se točí už od rána. Konzum nestačí doplňovat rohlíky. Před dvanáctou začíná hrát hlavní stage, zcela opuštěná. Vedrem zmožení návštěvníci sem dorazí až na Mňágu.
Sto zvířat
Strašné vedro, stále si není kam sednout. Útočiště ve stínu se platí zlatem, v umývárnách došla voda a už si není ani možné umýt ruce, kalná Sázava se za břicho popadá. Na loďce kolem backstage přijíždí s převozníkem a kytarou Jiří Smitzer. Ten člověk se potutelně usmívá už hodinu před vystoupením, asi ví, jak naštve fanoušky svým odmítnutím při žádostech o zahrání Prdele. Na Rybičkách 48 je plný stan, méně akčnější ale o poznání kvalitnější vystoupení Petera Lipy ve vedlejší Balbínce opět podléhá nepřímě úměře. Michal Horáček je v plném stanu vytleskán už při příchodu a celé představení jeho nové zpěvohry Kudykam je vrcholem sobotního dne. Návštěvníci nechtějí neznámé tváře v čele s fenomenálním Janem Skalou, Lucií Šoralovou i Kudykadem Karlem Dobrým vůbec pustit z pódia.
Oddělení produkce začíná zažívat klid, vše běží jako na drátkách, dokonce i Marta Jandová z Die Happy nakonec dorazila z Hradce Králové. Za zvuků hitu Ewy Farné „Měls mě vůbec rád“ vjíždí do areálu Tomáš Klus a DJ Orbith, plánující hrát až do rána, se připravuje na svůj .
Plusy Sázavafestu 2009
Dobrá organizace, žádná zpoždění, velké mapy areálu a programu vyvěšené na viditelných místech. Úklid areálu od sbírání odpadků až po vyvážení toiek. Vyvážený line up, bohaté doplňkové služby včetně letu vrtulníkem, zpevněný povrch před hlavní stagí.
Mínusy Sázavafestu 2009
Nedostatek vody a míst k odpočinku, malá kapacita stanového městečka, problém s výdejem pásek a vnášení piv do areálu, ozvučení některých interpretů.
Text: Michaela Poštulková
Foto: Sázavafest