Po roce a půl přijeli do Prahy The Young Gods, švýcarští průkopníci elektronické řízné hudby, se svým akustickým programem, který budí u posluchačů nadšení. Od skupiny jejich ražení samozřejmě nelze očekávat klasický unplugged, jakých bylo v devadesátých letech tucty. Jádrem výrazu je sice trojice akustických kytar, ale elektrifikace je stále patrná.
Oproti minulému vystoupení, které proběhlo v žižkovském Paláci Akropolis, byli diváci tentokrát v Divadle Archa (9.3.2010) víc připraveni a věděli co očekávat. I samotní The Young Gods se posunuli; jakoby už pro ně akustická poloha nebyla experimentem. Hrají na španělky tak samozřejmě, jakoby v jejich historii nikdy ani nefigurovaly žádné samplery a album Knock on Wood (2008)bylo výběrovou deskou letitých bardů folk music.
Tomu dopomáhá především kompozice písní – za hlučným kabátkem jejich původních verzí se skrývá hudební vzdělání, které by se u žánrově spřízněných kapel nenašlo (případně by po výpadku proudu bezmocně stáli u mlčících syntezátorů). Zároveň však The Young Gods při upravování svých skladeb důvtipně zapracovali s prvky, které v originálech buď nebyly vůbec anebo jen stopově; takže například „I’m a Drug“ je překvapivě hozena trochu do Indie, zatímco v písni „Gasoline Man“ naplno odhalili její boogie podstatu. Přičemž frontman Franz Treichler s vtipem dodává, že jediný rozdíl oproti elektrifikovaným koncertům je ten, že bubeník teď stojí, zatímco zbytek kapely sedí.
Rozhovor s Franzem Treichlerem si můžete přečíst zde.
The Young Gods jsou zvukově progresivní i na zdánlivě probádaném území akusticky hrané hudby. Kytara Ala Cometa tak chvílemi může znít jako sitar, případně může na extrémně nazvučený korpus poklepem vytvořit hypnotický groove. Bubeník Bernard Trontin má zas tak naladěný přechodový buben, že může i na akustickém koncertě (a vestoje) vytvořit efekt basového bubnu s dvojšlapkou. Když se vezme v potaz ještě to, že se Trontin v jedné skladbě přidá i s drážděním zapojeného nástrojového kabelu palcem (výsledkem je hluboké vrčení), je jasné, že elektřina stále určitou roli hraje.
Zajímavé bude, kam se kapela posune na příštím „hlasitém“ albu, jehož vydání se kvapem blíží. Údajně se z práce na Knock on Wood i ze souvisejícího turné poučili a mělo by to mít vliv na nový materiál. Lze tedy snad předpokládat více živých nástrojů. Ostatně nový člen Vincent Hänni se přidává při elektrických koncertech s kytarou nebo baskytarou i do starších kusů a právě jeho postava by mohla být v budoucím vývoji The Young Gods klíčová.
Text: Jakub Pech
Foto: archiv