Letní filmová škola byla od počátku vnímána jako netradiční typ festivalu, jehož páteř netvoří soutěžní sekce a červené koberce, jako je tomu na jiných festivalech. Rozmanité tendence, programové směřování a ambice vedly k jasnému důrazu na konkrétní téma, které dominovalo jednotlivým ročníkům. Vývoj LFŠ od roku 2008 směřuje k jasnějšímu rozdělení programu, zdůraznění linií a motivací výběru cyklů a filmů.
V letošním roce hodlá festival představit novou podobu programových sekcí, které kopírují těžiště LFŠ jako významné kulturní akce, jež podporuje citlivější vnímání filmu jako umění i společenského a kulturního fenoménu. V první řadě se jedná o geografické členění, které je dále zúženo zaměřením na konkrétní oblast – některé sekce se soustředí na aktuální tendence, jiné představují osobnosti, témata a okruhy z dějin kinematografie. Samostatně se prezentuje AČFK jako výjimečný distributor klasických a artových filmů.
Nový programový koncept počítá se šesti každoročně se opakujícími sekcemi:
Fokus – hlubší pohled do vývoje a tendencí konkrétní národní kinematografie (jednotlivé cykly představují osobnosti, témata a tendence typické pro tuto kinematografii)
Spektrum – představuje aktuální tendence či témata ve světové kinematografii, které mění tvář současného filmu a upozorňují na závažné skutečnosti dnešní společnosti
Inventura – specifikum Letní filmové školy představuje archivní a klasické snímky v podobě retrospektiv či kapitol z filmové historie; Mottem sekce je „Z archívů zpět na plátna kin!“
Visegradský horizont – kinematografický průnik čtyř zemí bývalé visegradské čtyřky upozorňuje na legendy i talenty národních kinematografií a společné téma, nezapomínáme na zhodnocení uplynulé sezóny všech čtyř zemí.
AČFK uvádí – AČFK jako pořadatel LFŠ má své nezastupitelné místo na českém distribučním trhu a „filmovka" je výjimečným prostorem repríz, premiér a předpremiér filmů uváděných do české distribuce (za účasti hostů)
Zvláštní uvedení – sekce je prostorem pro speciální typy projekcí mimo formát ostatních cyklů
Filmová čítanka: film noir – historie psaná černě
V sekci Filmová čítanka se letos LFŠ zaměřila na klíčová díla a vývoj žánrů film noir. Ve spolupráci s filmovými historiky Vladimírem Hendrichem a Věroslavem Hábou z NFA byl připraven výběr 20 filmů, které mapují vývoj tohoto žánru od čtyřicátých do sedmdesátých let. Řada snímků bude u nás uvedena vůbec poprvé v původním formátu 35mm a v originálním znění. Filmy budou představeny odborným úvodem a doplněny o dvě tematické přednášky.
Ačkoliv výraz film noir vznikl ve Francii, kde se částečně inspiroval, je tradičně spojován s hollywoodskou produkcí. Jde spíš o styl než žánr odvozený od amerických detektivek tzv. drsné školy. Zrodil se ve čtyřicátých a v padesátých letech minulého století. V sekci budou uvedeny jak klíčové snímky jako Maltézský sokol (r. John Huston), Zabijáci (r. Robert Siodmak), Pojistka smrti (r. Billy Wilder) nebo Pošťák zvoní vždy dvakrát (r. Tay Garnett), tak český pokus o film noir Alfréda Radoka pod názvem V pasti (1956), dva snímky Orsona Wellese - Dáma ze Šanghaje (1948) a Dotek zla (1958) nebo Dlouhé loučení Roberta Altmana (1973) zasahující až do nového Hollywoodu.
Cílem je ukázat co nejúplněji vývoj tohoto stylu, proto byla věnována velká pozornost výběru i získání filmových kopií, z nichž je řada restaurovaných. Styl je totiž charakteristický používáním tlumeného osvětlení, širokoúhlých objektivů nebo extrémních úhlů pohledu.
Polský program – Gliński, Wilczynski a výročí Solidarity
Jedním z hlavních hostů LFŠ 2010, který osobně představí reprezentativní výběr ze své filmografie, bude nevýraznější polský režisér současnosti a zároveň také rektor filmové školy v Lodži pan Robert Gliński. Vůbec poprvé v rámci ČR bude prezentovat svoji tvorbu polský režisér animovaných filmů a výtvarník Mariusz Wilczyński, jenž vystoupí rovněž v rámci hudební performance „Noc Wilka“.
Ve spolupráci s Polským institutem v Praze uvedeme film Solidarita, Solidarita… jenž připomene 20. výročí založení hnutí Solidarita, které zásadně přispělo ke změně politického režimu nejen v Polsku, ale rovněž v celé Střední Evropě. Vedle toho představíme kurátorský výběr nejnovější hrané polské tvorby, která již získala uznání polské kritiky – filmy Druhá strana mince (Rewers), Dům hrůzy (Dom zły), Válka polsko-ruská (Wojna polsko-ruska). V nové digitální podobě nabídneme divákům LFŠ rovněž klenot polské kinematografie, a to film Sanatorium na věčnosti (Sanatirum pod klepsydrą) režiséra W. J. Hase.
Přepisování minulosti: Každodennost normalizace
LFŠ nepředstavuje pouze geniální, výjimečná a umělecky skvostná díla, ale snaží se přiblížit kontext i těch obyčejných, zatracovaných nebo pozoruhodných svou dobovou poplatností. Letošní pokračování pravidelného cyklu Přepisování minulosti si klade za cíl prostřednictvím dobových i současných snímků zevrubně přiblížit různé podoby uměleckého zachycení (či účelové konstrukce) obrazu každodenního života, dobových reálií a sociálních vztahů v době tzv. normalizace (1968 – 1989).
Prostá každodennost Československa sedmdesátých a osmdesátých let měla být i díky dramaturgické strategii Československého státního filmu klíčovým, preferovaným motivem soudobé, konvencemi křečovitého socrealismu současně i nivelizované, státem řízené kinematografie. Cyklus představí „odpustek“ režimu Jiřího Menzela Kdo hledá zlaté dno (1976), Balíkovu Atomovou katedrálu (1984), opusy mládežnického filmu Vítr v kapse (Vít Olmer, 1983), ale i Nikolaevovu adaptaci Pelcovy novely z prostředí undergroundu ...a bude hůř (2007) a novinku Radima Špačka a Ondřeje Štindla Pouta (2010).
-tz-