ROZHOVORY
Rozhovor s Brendanem Perrym
Brendan Perry, dříve „Jang“ slavného hudebního tandemu Dead Can Dance, v posledních letech hodně zpomalil tempo. Jeho poslední a prozatím jedinou sólovou deskou je Eye of the Hunter z roku 1999. Bydlí v ústraní na irském venkově a se světem je spojen chatrnými vlákny informačních kanálů. Díky nim vidí i neveselé příznaky naší doby, které se staly tématy nového alba Ark, s jehož vydáním oddané fanoušky škádlí již více jak rok. Podle náslechu pro novináře se jedná skutečně o jedinečnou nahrávku a tak provedení Perryho „archy“ v Arše (31. března) bude velkým zážitkem. Pár dní před tím, než vyrazí na turné, si Brendan Perry našel několik minut pro telefonní interview.
Původně jste ohlásil, že vaše nová deska Ark vyjde na začátku roku 2009. Co způsobilo takové zpoždění?
Měl jsem jednoduše řečeno problémy s managery, několik jsem jich musel vystřídat. Vedle toho jsem v mezidobí organizačních peripetií celé album přemixoval a uchopil ho úplně jinak.
Co vás vedlo k tomu, že jste najednou opustil vydavatelství 4AD?
Ta společnost se hodně změnila. Ve smlouvě jsem sice měl, že pro ně mám natočit ještě jedno album, ale oboustrannou dohodou jsem byl této povinnosti zproštěn. Nakonec tedy učinili čestné rozhodnutí.
Kolik času vám zabralo samotné nahrávání alba Ark? Před chvílí jste zmínil, že jste ho předělával… Kde nahrávka vznikala?
Od samotného psaní až po dokončení mi to trvalo dva roky. Album jsem nahrával ve svém studiu zřízeném ve starém kostele v Quivvy. (oblast v Irsku, kde Brendan Perry žije – pozn. red)
O něm jsem slyšel. Prý jste tam dělal nějaké bubenické workshopy. Děje se tam ještě něco takového?
Bubnování už se tam několik let nevěnuji. Naposledy byla útočištěm jedné místní kapely, která tam měla zkoušky. V kostelu jsem v podnájmu, ale teď jsem našel nové, trvalé místo, které bude mým studiem.
Kostel v Quivvy, kde Brendan Perry sám novou desku natočil
K desce Ark zatím nejsou dohledatelné žádné bližší informace. Je pravdou, že jste jediným muzikantem a zvukovým inženýrem, který se na ní podílel?
Udělal jsem úplně všechno. (pauza) Všechno. Stejně jako je malíř zodpovědný za malbu i rám. Je to obdobný umělecký proces. Udělal jsem vše, protože to můžu udělat. Nepotřebuji kolem sebe tým lidí, abych dosáhl svojí vlastní vize.
Jak bude vypadat živá prezentace vaší nové hudby? Jaké bude obsazení pódia při vašem aktuálním turné?
Bude to pět muzikantů; basová kytara, dvě elektrické kytary a dvoje klávesy.
Byly dvě skladby – „Babylon“ a „Crescent“ – , které jste napsal pro reunionové turné Dead Can Dance 2005, jakýmsi prvotním impulsem pro celou desku Ark? Zdá se, že na ní tvoří určitý rámec…
Ano, je to tak. Po turné jsme chtěli udělat novou studiovou desku. Chtěl jsem natočit aspoň tyto dvě skladby, ale nakonec se staly zrodem mého sólového alba.
Změnil se nějak váš přístup k hudbě za posledních deset let? Vaše předchozí nahrávka Eye of the Hunter zní hodně odlišně. Cítíte se třeba ovlivněn něčím, co v poslední době posloucháte?
Ne, tentokrát ne. V minulosti jsem byl nejvíc ovlivněn písničkáři jako je Tim Buckley. Tentokrát se jednalo o uměleckou cestu za vlastní vizí a žádné ovlivnění nepociťuji.
Když jste zmínil Buckleyho, byl pro vás něčím speciální? Před lety jste i přispěl na album na jeho počest cover verzí písně „Dream Letter“…
Dělání na předělávkách Timových písní mi pomohlo rozvíjet písničkářský přístup k psaní. Je to velká výzva, použít něco tak silného, jako je jen kytara a hlas a pomocí nich vyprávět příběh. Šlo o skvělý způsob, jak si uvědomit, jak tohle funguje a navíc mi interpretace jeho hudby pomohla osvobodit můj hlas, aby byl výrazovější. Když se chcete nechat něčím ovlivnit, mělo by to posunout vaše možnosti.
Když jsem prvně z náslechu slyšel Ark, musel jsem se ujistit, zda jsem nepřehlédl písmeno „D“ před názvem alba, protože je místy dost temné. Ale vy prohlašujete, že je ve skladbách naděje. Můžete to trochu objasnit?
Ano, obsahují každodenní témata, která nás obklopují. Kupříkladu korupce je dnes všudypřítomná. Svět se hodně změnil, řekněme za posledních patnáct let, a je to kvůli válečnému průmyslu. A opravdu se jedná o průmysl, což mě fakt rozzuřuje. Když vidím, jak ti hajzlové, to se jinak říct nedá, využívají záminku terorismu k neokolonialismu. Prostě vyjadřuji svůj vztek a znechucení. Ale také smysl pro boj za lepší život a budoucí generace. Dále se vyjadřuji i k ekologickým problémům, protože se musí rychle změnit způsob života, než bude pozdě.
Brendan Perry jako jednoho z mála muzikantů, kteří ho ovlivnili, uvádí písničkáře Tima Buckleyho
Takže před pocity ze světa v krizi se nelze schovat ani na irském venkově…
Jak byste to chtěl udělat?
To máte asi pravdu… Před pár lety jste pracoval na hudbě k nějakému krátkému filmu Mushin. Co je to za projekt?
Tento rok už to dodělám. Zabývá se to nevědomím dle zen-buddhistického konceptu. Tématem je akční meditace, což mě hrozně zajímá. Já jsem zatím ve stádiu pasivní meditace. Jedná se o desetiminutový umělecký film o přípravách, procesu a dosažení myšlenkového stavu nevědomí.
Už víte, kdy bude Ark vydáno? Fanoušci začínají být neklidní...
Přesné datum ještě nevím. Ještě vyjednáváme určité věci s vydavatelstvím. Měla by se udělat speciální edice o dvou tisících kusů, které se budou prodávat během turné, a to systémem, že si každý bude moci vzít jen jednu kopii, aby byly šance vyrovnané. Záleží na poptávce, ale abych byl upřímný, až přijedeme do Prahy, možná už žádné nebudou.
Nedá mi to nezeptat se – existuje nějaká šance, že by jste dali Dead Can Dance ještě znovu dohromady? Jste v kontaktu z Lisou Gerrardovou?
Ano, jsme v kontaktu. Myslím, že ta šance tu je. Už jsme o tom i mluvili, že bychom udělali ještě turné nebo nahráli novou desku. Ale momentálně je mým záměrem během příštích deseti let vydat nějakých šest alb a každý rok vyrazit na turné.
Máte nějaký koncept pro ta plánovaná alba?
Koncept nemám, jen jsem zatím napsal tři nové písně, které zazní na aktuálním turné a které budou na příští desce. Ty tři nové skladby jsou trilogie o přirozenosti lásky, což tedy určitý koncept je, ale netýká se desky jako celku.
Rozhovor vedl: Jakub Pech
Foto: archiv
Brendan Perry vystoupí 31. března v pražském Divadle Archa
