Filmová horečka začíná 23. 7. v Uherském hradišti
36. ročník LFŠ se nezadržitelně blíží a filmoví nadšenci se mohou tentokrát těšit na průřez islandskou kinematografií, nejvýraznější snímky argentinské nové vlny, retrospektivu maďarského filmového mága Bély Tarra či filmy francouzského komika Jacquese Tatiho. Chybět nebudou ani zajímaví hosté zvučných jmen jako jsou Ken Loach, Béla Tarr, Fridrik Thór Fridriksson či Lisandro Alonso.
Jaké sekce letos nabídne Letní filmová škola?
Sekcí je každoročně několik, v letošním roce jsme poprvé přistoupili k jasnému a přehlednému členění: hlavních sekcí je šest. FOKUS se zaměřuje na průhledy národní kinematografií, letos na Island, Spektrum se věnuje tendencím v současné světové kinematografii, aktuální trendy reprezentuje Nový latinskoamerický film a Fotbalová horečka, tedy téma navýsost aktuální, fotbalové fanouškovství ve všech odstínech. Inventura je prozkoumáváním filmových archivů, letos jsme vybrali opět filmy s živým hudebním doprovodem, ale také kompletní tvorbu Jacquese Tatiho, neznámého bouřliváka Rainera Wernera Fassbindera, a nesmí chybět Půlnoční delikatesy. Visegrádský horizont představuje osobnosti: legendy Bélu Tarra, Jána Kadára, Roberta Glińského nebo talenty Ivana Fílu a animátora Mariusze Wilczyńského z Polska, ale také témata – výročí Solidarity v Polsku, Divoká devadesátá a normalizační všednost v českém filmu.
Asi není jednoduché zajistit všechny filmy, které byste si přáli na LFŠ zahrát. S kterými filmy jste se letos nejvíc zapotili?
Je to paradoxní, ale letos nás netrápily ani tak zahraniční filmy (ač i tam se najdou lahůdky ke shánění), ale spíše české filmy – Panství, Ještě větší blbec, než jsme doufali, Divoké pivo. Uvědomili jsme si, že dohledávat filmy z „divokých“ devadesátých let, kdy mnoho produkčních společností už zaniklo a Národní filmový archiv a jiné společnosti uchovávají pouze „to hodnotné“, je archeologická práce, přitom to jsou filmy staré třeba jen dvanáct let! Sehnat takové filmy Maxe Lindera z 20. let je oproti tomu hračka.
Je nějaká kinematografie, která vám z důvodu nedostupnosti filmů uniká?
To jsou a zřejmě ještě dlouho zůstanou asijské kinematografie. Jiná mentalita rovněž vyvolává jiné tržní reakce a kulturní citlivost s postsocialistickými zeměmi, tak jak ji známe na Západ od nás, tu v Japonsku, Číně, Hongkongu nenajdete. Ale snad se situace zlepší a nějaký asijský mecenáš nám pomůže i v tomto směru.
Letní filmová škola každoročně představuje retrospektivy nejrůznějších tvůrců. Na představení jakých režisérů se můžeme těšit letos?
Kromě výše zmíněných bych určitě rád upozornil na tvorbu režiséra Kena Loache, který po několika letech snažení konečně přijal naše pozvání. Představena bude jeho tvorba z posledních deseti let, která u nás není moc známá, a na festivalech se hraje také sporadicky. Přitom to jsou většinou filmy se silným scénářem, sociálně-kritickým ostřím, ale výborně režírované a zahrané. Ale abych neopomněl ani naše „islandské trio“: Fridrik Thór Fridriksson, Hrafn Gunnlaugsson a Dagur Kári, to jsou hrdinové našeho islandského Fokusu.
Z příjezdu kterých hostů máte největší radost?
Jak už jsem zmínil, vedle všech ostatních pro mě lehce, ale přece jen vystupuje Ken Loach. Jmenuji se Joe byl pro mě iniciační film, a jeho osobnost je v evropském filmu nepřehlédnutelná.
Co byste nám doporučil z doprovodného programu?
Určitě audiovizuální performance, kterou připravili studenti Centra audiovizuálních studií FAMU, ale také divadla Theatr jednego wersza z Polska, nebo Arthur Goda Company z Maďarska. Na LFŠ je ale každým rokem stejně důležitý odborný program – abychom vyzdvihli to, čím je Filmovka jedinečná. V letošním roce přijedou přednášet a prezentovat odborníci z Islandu, Francie, Velké Británie, Argentiny, Mexika, Kolumbie. Zároveň jsem rád, že vrcholem programu pro filmové kluby a zájemce bude dvoudenní seminář věnovaný nezadržitelné digitalizaci kin a filmů s názvem Digitální kino od A do Z.
Budou některá představení a doprovodné akce otevřeny i pro neakreditovanou veřejnost?
Téměř tři desítky filmů v letních kinech, koncerty, divadla, dílny pro děti – to vše je pravidelně, i letos, otevřeno všem neakreditovaným. A ti, kteří nechtějí na více dní, si mohou koupit jednodenní akreditaci na libovolný den.
Jak se můžou návštěvníci akreditovat?
Vše je možné najít na www.lfs.cz, nejprve je potřeba se registrovat, pak akreditovat, a pak hurá do Hradiště, filmového ráje!
Text: Houser
Foto: archiv AČFK