Mezi samými kluky z kapely působí jako černá perla, navíc umí skvěle zpívat a ještě k tomu dobře vypadá. Taková je exotická zpěvačka Mariana Wesley, bez které by si většina fanoušku pražskou skupinu Prague Conspiracy nedokázala představit.
Působíš velmi exoticky, proto mi nedá nezeptat se na tvůj původ. Jak ses vůbec ocitla v našich končinách?
Jsme na půl Češka a na půl Nigérijka. Po delší době strávené v Nigérii jsme přijeli do Čech, odkud pochází moje maminka.
Pocházíš z diametrálně rozdílné země, s jinou kulturou, zvyky a tradicemi. Bylo něco, na co jsi si po tvém příjezdu do Čech nemohla navyknout?
Člověk si zvykne pomalu na všechno, takže si nevzpomínám na nic konkrétního. Ze začátku to byl jistý „kulturní šok“, protože prostředí zde je úplně odlišné, ale i lidé se chovají trochu jinak. Jiné je jídlo, podnebí i společenské zvyky a návyky. Dodnes mě například zaráží, jak málo jsou v Čechách, ale možná obecně v Evropě, respektováni staří lidé. Nebo jak mladí lidé ve školách mluví vulgárně.
Na druhou stranu, existuje něco, co má náš národ společného s nigerijským?
Určitě výraznou národní hrdost. Ale je otázka, zda toto není společné všem národům. Jistě by se našlo více společného, ale momentálně mě nic nenapadá.
Berou tě lidé jako někoho naprosto odlišného, nebo máš pocit, že ses sžila s českým prostředím bez problémů.
Myslím, že jsem to docela zvládla, ale někdy odlišnost samozřejmě pociťuji.
Zpěv, předpokládám, máš v genech. Od kolika let se mu věnuješ?
Vskutku nevím, zda-li mám zpěv v genech J. Tomuto umění se věnuji zhruba od svých dvaceti let. Zajímavé je, že nikdy nebylo mým snem stát se zpěvačkou nebo se zpěvu jakýmkoli způsobem věnovat.
Bereš jako výhodu, jak vypadáš? Třeba že jsi mezi českými zpěvačkami lépe zapamatovatelná?
Upřímně si nemyslím, že bych byla lépe zapamatovatelná, ba naopak. Lidé si mě zase pletou s jinými „exotickými“ zpěvačkami. Jinak bych to osobně jako výhodu nepovažovala, ale ostatní členové kapely ano.
Jsi zpěvačkou kapely Prague Conspiracy, jak vznikla tato spolupráce? Kdo koho oslovil?
Už z předchozích let jsem znala Evžena Dvořáka (Keyborg), našeho bývalého klávesistu. Byli jsme a dodnes jsme hodně dobří přátelé. Evžen hrál ve Vertigu, což byla kapela, ze které víceméně vzniklo Prague Ska Conspiracy, dnes Prague Conspiracy. Zavolal mi jedno léto, že s kamarády zakládají novou kapelu a že by chtěli zkusit něco se zpěvem, ale ten by nebyl stálým elementem, spíš bych figurovala jako host. Měla to být totiž převážně instrumentální kapela. No a z PSC se rozpadem částic stalo Prague Conspiracy.
Mohla bys přiblížit, jakým hudebním stylem se kapela ubírá? Po přetvoření původní formace Prague Ska Conspiracy nehrajete už klasické ska.
Z části ještě ska hrajeme, jsou to většinou ty staré fláky. Ubíráme se však směrem rockovým, popovým, soulovým, silný je i vliv punku a disca. Nejsem dobrá v zařazování skladeb do žánrů, ale do tohoto poměrně širokého spektra bychom se mohli vejít. J
Proč se vlastně transformace hudebního stylu udála?
Co si pamatuji, tak jsme to takhle zamýšleli už od začátku. Prostě jsme nechtěli být omezeni škatulemi a chtěli jsme dělat věci, které nám jsou blízké, rozšířit si obzor, zkusit něco nového. Ve ska už bychom se asi točili pořád dokola.
Když jsem hledala informace o tvé kapele, dočetla jsem se, že jednou z hlavních předností Prague Conspiracy je zadnice, tím, neuraž se, je pravděpodobně myšlena ta tvoje. Taky vidíš hlavní přednosti kapely zrovna v této partii?
Aha, myslím, že zde došlo k mylné informaci. Pokud vím, tak se spíše jedná o zadnice mých kolegů v kapele. Někdy totiž mají zvláštní zvyk ukazovat své holé zadnice na veřejnosti. Má to být výraz vděčnosti za podporu. Nebo prostě holá sranda. Myslím si, že má něco do sebe, protože to na lidi působí prazvláštní silou či dojmem. Jinak, co se mé zadnice týče, tak si opravu nemyslím, že by byla předností kapely.J
V čem je tedy, kromě zadnic, kapela Prague Conspiracy jiná, specifická, odlišná?
Ze své pozice to nedokážu rozlišit, ale lidé říkají, že máme prostě svojí takzvanou „image“ i hudební styl.
Jak vůbec funguje soužití jedné holky mezi samými chlapy? Máš nějaká privilegia nebo dokonce hlavní slovo?
Jak někdy tvrdím, není to vždy lehké. Ale kluci se mi snaží vyjít vstříc a jako holka, a ještě spíše jako matka, mám jistá privilegia. V některých oblastech hlavní slovo mám, ale jsou zase některé věci, které ovlivnit nemohu a kolikrát ani nechci. Musím brát v úvahu, že jsme celek, tým a že jsme jistým způsobem na sobě závislí. Když překročím určité meze, tak už je to bráno jako sobectví. Jinak si s chlapci užiji spousty legrace a jsou na mě moc hodní, v tomto směru si nemohu stěžovat!
Nedávno ses stala matkou, jak to ostatní z kapely vzali? Brala sis mateřskou dovolenou?
Ostatní to vzali překvapivě velmi dobře, až bych řekla přirozeně a se samozřejmostí. Asi čekali, že to někdy přijde. Dovolenou jsem si vzala na necelý půl rok.
Jak zvládáš skloubit mateřství s koncertováním po celé republice? Bereš dítě s sebou na turné nebo na koncerty?
Není to tak snadné, jak by se zdálo. Člověk musí být stále v pohotovosti, děti očekávají, že budete aktivní a navíc chci s dítětem trávit co nejvíce času. Také rodina mi pomáhá. Jinak dítě na koncerty neberu, ale výjimečně se stalo, že jsem musela.
Neuvažovala jsi, že by sis například od zpívání dala oddych?
Jasně, uvažovala, dokonce jsem přemýšlela i o odchodu, ale něco mě tu stále drží.
Kolik času věnuješ rodině a kolik hudbě?
Rozhodně věnuji mnohem více času rodině. Dokonce musím říct, že hudbě věnuji žalostně málo času, ale to se změní… tedy konkrétně u té hudby, rodina bude vždy na prvním místě.
Máš opravdu skvělý atypický hlas, dostáváš pracovní nabídky do jiných projektů, například muzikálů?
Děkuji. Sem tam dostávám, ale bohužel mam tu špatnou vlastnost, že něco slíbím, a pak svým závazkům nedostojím a to i co se týče větších nabídek. Učím se nabídky odmítat a uvědomovat si, že nemůžu dělat všechno. Navíc nejsem z těch, kteří se musí blýsknout všude, i když přiznávám, rozšiřuje to obzor a přináší nové zkušenosti.
Neuvažovala jsi někdy, že se vydáš na sólovou dráhu?
Ani náhodou. Děkuji pěkně.
Zpět ke kapele. Co připravujete na jaro? Na co se fanoušci mohou těšit?
Rádi bychom opět navštívili studio pana Kouly. Je to náš kamarád, se kterým jsme točili všechny naše desky už s Prague Ska Conspiracy. U Prague Conspiracy plánujeme nahrávat častěji a vydávat EP každého půl roku. První tři písně jsme pokřtili v lednu a další tři až čtyři bychom měli rádi ještě před prázdninami.
Berete se za typickou festivalovou kapelou?
Obrážíme spoustu různých festivalů, některé jsou i žánrově trochu odlišné od toho, co hrajeme, málokdy na nějakém chybíme, takže v tomto smyslu asi festivalovou kapelou jsme. Jinak těžko říct, jestli existuje něco jako typicky festivalová kapela, přes rok se totiž převážně jezdí samostatné koncerty v klubech.
Jak jste na tom s koncertováním v zahraničí, teď mě napadá, jestli vás třeba nenapadlo připravit koncert v Nigérii?
Koncertujeme hodně v Německu, ale byli jsme i v jiných evropských zemích. Ani v rámci Evropy není snadné hrát mimo vlastní zemi, natož jet na jiný kontinent. V Nigérii bychom moc asi nepochodili, museli bychom být světově známou kapelou a to ještě žánrově dost specifickou (nejlépe hip hop, rnb, pop apod.). Navíc bych řekla, že nezávislá scéna je tam zaměřená jinam.
Přála by sis, aby vaše dítě bylo nějak hudebně nadané? A třeba v budoucnu s tebou zpívalo?
Nechtěla bych, aby se mnou zpívalo. Ale byla bych vděčná za jakékoli pozitivní nadání, takže i za to hudební.
Máš nějakou typicky nigerijskou vlastnost, na kterou nejsme my, Češi, zvyklí?
Nemám žádnou typickou nigerijskou ani českou vlastnost, ani nevím, jestli něco takového existuje. Možná mám volnější nebo pohodovější přístup k životu. Nikam nepospíchat, věci si užít. Jinak jsem prostě obyčejná šedá nudná myš, ale na podiu prý tak nepůsobím, tak se přijďte kouknout!
Ella Turecká
foto: Vojta Florian