Berenika Kohoutová je mladá herečka, kterou bude většina z vás znát především z dramatu Tatínkova holčička z cyklu Soukromé pasti, kde ztvárnila hlavní roli znásilňované dívky svým otčímem.
Kromě herectví se však začíná drát na pole hudební, nedávno si založila skupinu Femme Plastique a na podzim by měla vyjít první deska. Hudba by se tak měla stát v budoucnu její prioritou, i když od září bude hrát i v jednom nejmenovaném nekonečném seriálu.
Já bych začal tím, že jsem si poslechnul vaši Frndu...
Tak to se mi líbí...
To jsem rád. Asi bych měl uvést, že se jedná o jednu ze tří písní, kterou máte uvedenou na webu vaší skupiny.
Ano, tak to přesně je...
Kromě Frndy je tam i Děvka. Schválně si vybíráte takové expresivní názvy?
Vlastně vůbec ne. Já jsem pojmenovala tuhle písničku Frnda, jelikož jsem v jednu dobu bydlela na Žižkově a chodila jsem s klukem, který používal „frndu“ pro označení holky. Nic jiného v tom nebylo a já jsem to díky němu začala používat taky, naprosto přirozeně. Rozhodně ale nechci názvy písní šokovat.
Aha, no „frnda“ má nyní i další význam, takže to pro někoho může být trošku šok, cože to vlastně bude poslouchat...
No vidíte, to mě ani nenapadlo... Ale máte pravdu, nicméně já to mám spojené s holkou...
... s holkou ze Žižkova. Jste původně z této čtvrti?
Ne, nejsem, jen jsem tam v jednu dobu bydlela.
Jak by zněl překlad Femme Plastique? Jako umělá žena...?
Název kapely jsem si vybírala hodně dlouho a pořád mě nic dobrého nenapadalo. Když jsem si už vytvořila image s bublinkovou fólií a leukoplastmi, řekla jsem si, že by s tím název skupiny měl trochu souviset. Rozhodovala jsem se mezi češtinou a angličtinou, ale nejvíc mě přitahovala francouzština a italština. Napadlo mě například Femme Fatale, ale to už je moc zaběhlý. Takže vzniklo pojmenování Femme Plastique. Důležité bylo, aby tam figurovala „žena“.
To, že jste si zvolila francouzský název, lze chápat taky tak, že budete zpívat i francouzsky?
Nejspíš zůstane jen u názvu. Já se sice trochu francouzsky učím, ale vzhledem k tomu, jak je to těžký jazyk, tak si nedovedu představit, že bych v něm i zpívala. Moje sestra sice žije ve Francii, takže teoreticky by mi nějaký text mohla napsat. Tomu bych se nebránila, ale rozhodně to nějak neplánuju.
Takže zůstanete prozatím u češtiny...
Když jsem si začala kapelu pomalu tvořit v mysli, dala jsem si hlaví podmínku, že budu zpívat česky, jelikož se mi zdá, že kapely, které zpívají anglicky, se za angličtinu schovávají. Psát texty v češtině mě baví a nestrávím nad tím ani moc času. Takže jsem si řekla, proč toho vlastně nevyužít...
A jak skládáte?
Třeba ráno vstanu, nasnídám se a řeknu si: „Tak a teď napíšu nějaký text.“ Zadám si téma a píšu. A během dvou hodin ho mám...
To zní, jako byste chodila do práce...
Tak samozřejmě, že mě napadnou věci i díky nějakému zážitku, ale zatím mi to takhle jde... Díky bohu. Navíc mám takovou vlastnost, že se nerada k něčemu vracím, nechci odcházet od rozepsaného textu. Takže když už něco píšu, chci to dodělat hned.
V jednom textu zpíváte: „Lásko, ty jsi
pěkná, ale víš, mně se zrovna nehodíš.“ To pořád platí?
To platilo v době, kdy jsem to psala. Tento text byl právě inspirovaný jistým obdobím, kdy jsem se tak různě potácela a nevěděla, co bych... Jistě, nejjednodušší je psát o pocitech... Ale teď už ten text neplatí!
A přemýšlela jste třeba i o textu, který by nějak reflektoval dobu, naštvanost na současnou společnost, politiku a tak podobně?
Do takových témat bych nerada zabředávala. Samozřejmě, když někdo dokáže složit prima kritiku, tak jedině dobře. Ale já mám obavu, že do toho nejsem dostatečně zasvěcená, abych takový věci mohla kritizovat. Tím pádem bych se do toho zapletla, a to nechci.
Vy jste zpívala ve ska skupině Discoballs, nyní podle vašich slov hrajete s Femme Plastique pop říznutý jazzem. Proč tak velký obrat?
Zpěv mě velice baví, takže bych se jím ráda živila. V herectví je člověk vlastně stále na někoho odkázaný. Ve světě hudby jste sám za sebe. Budu-li ale hrát a zpívat alternativní hudbu, tak se tím neuživím. To samozřejmě není jediný důvod. Pop poslouchám ráda, když je dobře provedený. Máte-li k dispozici kvalitní muzikanty, pak je to radost.
Kdy vám vyjde deska?
Deska by měla vyjít někdy v období říjen, listopad, prosinec.
Na ní budete mít duet s Vojtou Dykem. To bude jediný host?
Ještě chystám jednu věc, na kterou se hodně těším. Bude to spojené i s videoklipem, ale zatím víc neprozradím. To si nechám ještě pro sebe.
A jaký máte vzory, co si pouštíte vy?
Co se týče rádia, tak to ujíždím na Oldies. To poslouchám pořád. Na tom mám podle mě vytvořenou trochu závislost. A co se týče českých interpretů, tak mě hodně potěšilo poslední album Gipsy.cz... Od začátku jim hodně fandím a mám takový pocit, že jim lidi zbytečně hážou klacky pod nohy. Přitom oni jsou skvělí a vše si vybojovali sami.
Ondřej Nekola