Po úspěšných výstavách tohoto roku Mutující médium a Já bezesporu přichází Galerie Rudolfinum s novou neméně zajímavou expozicí pod názvem Kontroverze, kterou tentokrát připravilo Musee de l’Elysee v Lausanne.
Je morální a vůbec ještě lidské v místě, kde proběhla občanská válka a hladomor, fotografovat zesláblé, sotva se plazící děvčátko, které zpovzdáli pozoruje sup? Je vlastně fotografie s Buzzem Aldrinem na Měsíci pořízená Neilem Armstrongem vůbec pravá, nebo vznikla někde v ateliéru na Zemi, a celý výlet Apolla 11 je jen jeden velký podfuk? A fotíte-li malé nahé děti, je to naturalismus, nebo už dětská pornografie? Tyto a řada dalších fotografií nyní vystavené v Galerii Rudolfinum budily v době svého vzniku nebo i několik let po něm emoce, vášně, polemiku. A mohou je budit i dodnes. Vždy totiž bude záležet na úhlu pohledu, na morálních, kulturních, společenských a řadě dalších priorit, na politickém klimatu, na místě, kde budou prezentovány, na jejich interpretaci. To, co bylo neetické v minulosti, může být dnes vnímáno jako naprosto přirozené a zároveň to, co je neetické v jedné zemi, může být přirozenou záležitostí v zemi druhé. A stejná pravidla platí i na poli právním. Předmět střetu, v tomto případě fotografie, však zůstává od svého vzniku stejná.
Výstava Kontroverze představuje výběr fotografií, které se v minulosti, tedy od doby vzniku fotografie až po současnost, staly předmětem etických a soudních sporů nebo byly vydány napospas manipulaci a cenzuře. Řečeno jednoduše: staly se kontroverzními či nevyhovujícími. Výstavu tak lze chápat jednak jako exkurzi do minulosti a také jako zamyšlení se nad otázkou, do jaké míry vlastně funguje a především zda vůbec existuje jasně daná absolutní svoboda vyjadřování.
Výstavu v Galerii Rudolfinum pořádá Musee de l´Elysee, které shromáždilo na osmdesát některých známých, jiných méně známých děl, která podle vedoucího kurátora Daniela Girardina přispívá k pochopení toho, jak společnost či kultura nahlíží na sebe samu a umožňuje nám rovněž kriticky posoudit současné debaty. Výstavu doprovází kniha vydaná nakladatelstvím Actes Sud a Musee de l´Elysee.
Co například uvidíte:
Lewis Carroll – Alice Liddellová jako žebrající dítě, okolo roku 1870
Lewis Carroll začal fotografovat okolo roku 1855. O rok později se setkal s Alicí Liddellovou, pětiletou dívkou. Mezi ním a dítětem vznikl velmi silný vztah.
Fotografické schůzky s Alicí, ale rovněž s jinými mladými dívkami, vyvolávaly různé pověsti o jeho osobě. Tento portrét žebrajícího dítěte dal debatě jasnou formu. Přímý a provokativní pohled mladé Alice, její postoj a její sugestivní oblečeni prozrazovaly pohlavní touhu fotografa.
Kevin Carter – Súdán, 1993
Jihoafrický fotograf Kevin Carter přicestoval do Súdánu, aby zdokumentoval důsledky občanské války a hladomoru, jež postihly tuto zemi. Při té příležitosti pořídil fotografii
děvčátka, jež se sotva plazí ke stravovacímu centru, pozorováno zpovzdáli supem. Snímek byl publikován v New York Times. A úspěch fotografie byl bleskový. Zároveň se však objevily i reakce, které fotografa srovnávaly s oním supem. Obraz nicméně přinesl autorovi slávu, která vyvrcholila udělením Pulitzerovy ceny za rok 1994.
Přesto, dva měsíce poté, co ji získal, spáchal Kevin Carter sebevraždu. Otázkou zůstává: má fotograf v podobné situaci zasáhnout, nebo se spokojit se svědectvím?
Ondřej Nekola
Kontroverze – právní a etická historie fotografie
Galerie Rudolfinum
8. 9.–13. 11. 2011
Kurátoři výstavy Daniel Girardin (vedoucí kurátor Musée de l’Elysée),
Christian Pirker (advokát, člen Ženevské advokátní komory)
Spolukurátor Petr Nedoma (ředitel Galerie Rudolfinum)
Výstavu připravilo Musée de l’Elysée, Lausanne.